Člověk se dá poznat podle maličkostí. Viděli jste Amélii z Montmartru? Moc se mi líbí, jak na začátku představují lidi podle maličkosti, Amélie hází žabky, její otec sbírá boty. A tak vám zkusím popsat sebe.
(Když už jsme u Amélie, tak vám umožním prožít slast pro vaše uši.)
- Vybírání roztřepených konečků
Jedna mých úchylek. Když se nudím, často ve škole - samozřejmě, tak sklopím hlavu a už jedu. Nevím, ale možná to dělám proto, že si myslím, že se těch roztřepených konečků zbavím. Blbej mozek. - Křupání prstama
Buď se ke mně někdo přidá, nebo to ostatní musí těch pár sekund vydržet. A nesnáším, když se prstům nechce, to to dělám do tý doby, než nekřupnou. Ticho ve třídě teď se ozve zvuk křupání, to je božstvo. - Rozbolavěnej člověk
Miluju, když den po tělocviku všichni reptaj, jak je bolí ramena, stehna, ruce... Neříkám, že já jsem výjimka, ale narozdíl od nich si to užívám. Vím, že se se mnou něco děje, že jsem něco dělala, a proto, když cvičím, nebo třeba jedu na koni- to mě pak ještě týden bolí stehna a řiť, dělám všechno proto, abych se nemohla další den ani hnout - Kafe
Nesnášela jsem ho, do minulýho měsíce. Teď už i tak, že ráno nestíhám, tak na dvě lžičky cukru, mlíko a kafe si čas udělám. A pak jsem nesnesitelná. Ale je podstatný, že mám dobrou náladu. - Mobil v kapse
Je to infekce dnešního světa. Když nemám mobil v kapse, jsem jak bez ucha, bez oka. Vím že tam není, a pořád se na něj musím soustředit, i když vím, že se právě opaluje na Havaji s mojitem... Ale já mu dovolenou nedala! - Mlask!
To je to, co nenávidím na mým tátovi. Jak hledá jídlo v zubech a při tom dělá ty hnusný pazvuky nebo mlaskání. Ale já se neodvážím nic říct, i když bych mu rozmlátila salám o hlavu, jdu radši o místnost dál nebo to prostě musím vydržet. Ale i když se na to nesoustředím, tak to pořád slyším. - Mění styl jak ponožky
Myslím, že nejsem sama, kdo má tuhle krizi. Jeden den chci být ''drsná'' skejťačka, druhej japonská stylistka, třetí sportovní třída s jednoduchým tričkem a džínama. Je to divný. - Zhubnout
Chci zhubnout. Už dlouho. Pěknou dobu jsem si myslela, že ta čokoláda se na mě nějak neprojevuje, až do tý doby, než i mamka řekla, že mám na svou postavu strašně velký hýždě. Takže už si od minulých prázdnin říkám, že začnu běhat. A od minulých prázdnin to ignoruju. - Dlouhý vlasy
Kdybych si je ve 13 nestříhala a kdyby mi na ně mamka před půl rokem nesáhla, tak už je mám dost dlouhý na to, aby v nich cop vypadal jako cop a ne dráty alá Pipi dlouchá pančocha. - Mind in English
Jo, myslím v angličtině. A nejen to, já jakožto samomluvec a člověk s nekonečnou fantazií, sama se sebou i v angličtině mluvím. A dokonce jsem dohnala Mechorosta, aby se mnou v angličtině komunikoval na Skypu. Ale jemu to nevadí, jelikož je stejnej magor jako já. - Překřížený nohy
Po tom, co mi moje učitelka na angličtinu řekla, jak divně sedím v jejích hodinách, začala jsem to vnímat. Fakt to je divný. Ale když se mi tak dobře sedí. A ona se mi za to posmívá. Ale my mezi sebou máme takovou bodovací válku. Sem tam mě setře něčím ona, já sem tam ji se svou drzostí. A nemám jezdit do Japonska. Prej to tam je proti pravidlům slušnýho chování. Ale po tom, co tak dojedu já, už nebude. - Spjef
I když praskají vodovodní trubky, když otevřu chlebárnu, ráda si o samotě zazpívám. A ráda poslouchám covery na jůtůbku. - Nespokojenost
Jo, jsem nespokojená sama se sebou. Moje vlasy roztřepený, suchý a jemný, nehty si koušu, pleť mám jak struhadlo (ale pravda, po návštěvě kosmětičky před dvěma měsícama je skoro v pohodě), nosím rovnátka, půlku zubu vůbec nemám, mám korunku, můj hlas je divnej, moje postava je jak hruška, když je mi chladno, moje ruce jsou flekatý jak dalmatin. No, tak sem si postěžovala a jsem zas na zemi. - Klíčenkofil
Ráda cestuju a z místa, který jsem mohla poctít svou návštěvou, si dovezu alespoň klíčenku. A ty si pak věším nad postel. - Paříž
Miluju Paříž. Byla jsem tam jednou a do tří let se tam podívám znovu, tentokrát bez jakýhokoli průvodce nebo davu, kterýho bych se musela držet. Chci tam být alespoň týden, na Eiffelovce se zdržet dvě, tří hodiny, pozorovat nadšený lidi, fotit. Procházet uličky Montmartru, prošacovat každej kousek každýho rohu.
Žádné komentáře:
Okomentovat